úvod
členové
galerie
ukázky
CD
kontakt
    ... jsem košatý strom, co nemá svůj kořen, jsem plamen ve větru, hledám knot
    jsem snůškou náhod nebo jsem byl stvořen, v jisté nejistotě hledám pevný bod ...
Ukázky nahrávek - z CD s názvem ""DIA jazz
VŠECHNY UKÁZKY zip - low (8,0Mb)
zip - high (16,3Mb)
DÉŠŤ mp3 - low (760kb)
mp3 - high (1,5Mb)
PŘIJDE DEN mp3 - low (730kb)
mp3 - high (1,4Mb)
LINKA DŮVĚRY mp3 - low (710kb)
mp3 - high (1,3Mb)
KRÁČÍME SPOLU mp3 - low (680kb)
mp3 - high (1,3Mb)
DEN PO DNI mp3 - low (520kb)
mp3 - high (1,0Mb)
PADÁM mp3 - low (730kb)
mp3 - high (1,4Mb)
PEJSEK mp3 - low (690kb)
mp3 - high (1,3Mb)
BĚH mp3 - low (710kb)
mp3 - high (1,3Mb)
SBÍŘÁŠ mp3 - low (530kb)
mp3 - high (1,0Mb)
BLÍZKO NÁS mp3 - low (600kb)
mp3 - high (1,1Mb)
TOUHA mp3 - low (710kb)
mp3 - high (1,3Mb)
POSTMODERNA mp3 - low (530kb)
mp3 - high (1,0Mb)
AKÉ BLAHO mp3 - low (560kb)
mp3 - high (1,0Mb)
 

Texty ke stažení - z CD s názvem "DIA jazz"
           - texty.rtf (26,7k)
           - texty.zip (6,6k)


DÉŠŤ
(josefovi)

v rytmu deště spěchám ztichlou ulicí kapky leští střechy domů, kropí chodníky je to ten zvláštní čas kdy déšť nad námi lidmi navrch má

v monotónním klapy klap sílu ukrývá na límec jemně zaťuká a pod kabát pozve se sám je to ten zvláštní čas kdy déšť nad námi lidmi navrch má

omývá stromy, omývá déšť lavičky v parcích, křižovatky měst omývej prosím i srdce mé zavlažuj, očisť, ať duha zůstane

v rytmu deště spěchám pustou ulicí nebe skrylo svou tvář za mraky dunící je to ten zvláštní čas kdy déšť nad námi lidmi navrch má


PŘIJDE DEN
(darině)

když den jde spát, mé svědomí se probouzí pane jsem tak ráda, že tvoji svatost mohu mít na to co nevidím se spoléhám a věřím

já vím, že přijde ten den budu volný jako pták na křídlech tvé víry vzlétnu rovnou do oblak

pokojně uléhám, klidně spím ten co mě podpírá mě probouzí svou duši v bezpečí u tebe mám cítím vůni květin ve tvých zahradách

nevšední zázrak je s tebou žít čekáme spolu až odtud odletím nevšední zázrak je s tebou žít čekáme spolu až odtud odletím


LINKA DŮVĚRY
(kubovi)

kráčím sám ztichlou ulicí procházím pasáží je jen má křídou si na domě nakreslím prasátko ten kdo mě potká ví, chci být sám

jak padne noc nevím co děje se zas mě to táhne někam ven polámat stromky, pošlapat záhonky račte to pochopit, měl jsem špatný den

pár aut si obejít jen tak s korunou ať soused kouká, když půjde ráno s psem vždyť jsem jen obyčejný úředník snažte se pochopit, měl jsem spatný den

všichni jsme postavy z černý kroniky jen si to přečtěte kdo měl špatný den pán L.M. z Liberce přetáhl důchodce do znamení vlka zrodil se den


KRÁČÍME SPOLU
(jance)

kráčíme spolu jsem poslední tak už se drahá ohlédni jinak mne ztratíš s dechem ti nestačím

tohle já nechápu, vždyť jdeme spolu jeden jde nahoru a druhý dolů nemohu srovnat krok, snad jenom špatný sen mám

kráčíme dál. Kotníky bolí vždyť nás už předhání starej pán s holí co to jen se mnou je, na kámen usedám

kdepak jsi drahá, ty už jsi pryč, ale já v kapse mám od bytu klíč musím se štípnout, možná se probudím

tohle byl divný sen, bolí mne hlava na stole voní zalitá káva ale jsem šťastný vždyť já tvůj úsměv mám


DEN PO DNI
(beatě)

den po dni letí, na noze kouli mám léta mě mění, chtěla bych čas krást budíky zvoní, na večer zprávy si dám polechtat bříško, komedii a pak spát

nic mne nebolí, nic necítím jsem v temném údolí, kdo mi rozsvítí

pro střepy štěstí vázy rozbíjím vztahy pak lepím pro kousky citu jen nedat to znát sousedy zdravím, se psy se mazlím osm dní v týdnu v kostele sedávám

den po dni letí, na noze kouli mám zrcadla stárnou a kolem lidi co znám kdy se čas zastaví a nadechnout mi dá mám se snad zastavit, znovu se narodit a bdít já?…

pak něco povolí, něco ucítím v domě je světýlko, někdo tu rozsvítil


PADÁM
(juditě)

padám do svých snů a přání bráním se uvadání v myšlenkách proplouvám každým úskalím svého života

padám na dno svých pocitů být chvíli sama, myslet si nejsem tu schovám se před světem i před sebou a nechám běžet život pouhou náhodou

život mám jak pěnu mýdlovou vír se zatočí, ztrácím tvar, oporu pod nohou sny jsou jen pro spaní a já nechci spát chci víc tebe znát


PEJSEK
(lubošovi)

nechtěl jsem být sám, koupil jsem si psa pejsek štěkací náladu odvrací nebývám už sám, jsem něčí pán

ocáskem zavrtí, hlavičkou pokývá když zrovn a něco jím, upřeně se dívá nebývám už sám, jsem něčí pán

v krabici píseček vystačí na dlouho nemusím jít ven, jsem jenom já a on nebývám už sám, jsem něčí pán

až jednou přijde den, kdy zhasnou očka tvý nemusíš se bát, dám nové baterky zas nebudu sám tvůj pán


BĚH
(tobě)

běžíš a běžíš dál a dále, život však nechytíš běžíš a běžíš neustále, zdá se ti, že jsi výš hážeš si hážeš korunou, nevíš zda štěstí dá v zrcadle s tváří nevinnou počítáš vrásky dál

ó, krutý, krutý, krutý, tento běh je krutý

čas ten je krutý otrokář, vydechnout ti nedá jen nové vrásky na tvou tvář tiše ti ukládá ó, jak je těžké uhodnout pravdu a kde je klam ty sám se musíš rozhodnout, Bůh ten je větší Pán

ó, větší, větší, větší, Stvořitel Bůh je větší


SBÍRÁŠ
(kláře)

sbíráš střepy mých nadějí po noci ve které si sny polámaly křídla teď toužím, toužím stát před tebou vím chlubit se nemám čím

jsi jediný kdo v dlani svírat kámen právo má vím, celého mne znáš hlavu skláníš nesoudíš a já dnes vím kdo srdce své zlomil pro můj hřích


BLÍZKO NÁS
(ježíši)

přebýváš blízko nás tisíce let tvůj Duch světem vane každého jménem znáš, nic skrytého tu neobstojí myšlenky prosíváš, zlo padá, dobro zůstane slabé pozvedáš, knot neuhasíš, trávu zaléváš životu dáváš vzrůst

na poušti pramen se před tebou neschová slunci dáváš svítit na dobré i na zlé vidíš zlato, kde skryto nám zůstává v slabosti naší, sílu nalézáš

jsi jižní vítr, co nosí poselství ledy už tají, všude mizí sníh jsi letní louka, květy posetá úrodná půda, bílá oblaka

ty jsi Pán nad celou zemí


TOUHA
(mirkovi)

nechci stát opodál, když s mocí přicházíš jen přímo z pramene voda osvěží já touhu mám být ve tvých nádvořích

být statný jako strom, ve větru slunci stát kořeny sílu z tvé země brát já touhu mám být ve tvých zahradách

touhu mám být ti blíž

mořským orlem být, když s větrem přicházíš jen z moci tvé stoupat stále výš své hnízdo mít tam ve tvých nádvořích


POSTMODERNA
(martinovi)

tisíce dnů slýchám stejná slova, že zemřu a nebude nic tisíce tisíců narodím se znova, třeba jako moucha budu žít stokrát se postav na vlastní nohy, svůj osud urči si sám, k čemu tě to táhne, na co máš vlohy, vytvoř si vlastní plán

čemu mám věřit, brát svou sílu, poručím větru dešti no a nic jsem bosorka planá, co čáry a víru míchá jak koktejl jahod nezralých jsem košatý strom, co nemá svůj kořen, jsem plamen ve větru, hledám knot jsem snůškou náhod nebo jsem byl stvořen, v jisté nejistotě hledám pevný bod


AKÉ BLAHO
(lubovi)

aké blaho, aké dobro, tam kde bratřá bydlá svorno jak výborný olejíček, jenž kane na fůz, na fůz Áronov tam je dobře, tam je dobře, tam je dobře holá hou

aké blaho, aké dobro, tam kde bratřá bydlá svorno jak Chermonská rosička, ktorá kane na Siónsků horu tam Hospodin vylévá požehnaní doů

úvod členové galerie ukázky CD kontakt