Texty ke stažení - z CD s názvem "DIA jazz"
- texty.rtf (26,7k)
- texty.zip (6,6k)
DÉŠŤ
(josefovi)
v rytmu deště spěchám ztichlou ulicí
kapky leští střechy domů, kropí chodníky
je to ten zvláštní čas kdy déšť
nad námi lidmi navrch má
v monotónním klapy klap sílu ukrývá
na límec jemně zaťuká a pod kabát pozve se sám
je to ten zvláštní čas kdy déšť
nad námi lidmi navrch má
omývá stromy, omývá déšť
lavičky v parcích, křižovatky měst
omývej prosím i srdce mé
zavlažuj, očisť, ať duha zůstane
v rytmu deště spěchám pustou ulicí
nebe skrylo svou tvář za mraky dunící
je to ten zvláštní čas kdy déšť
nad námi lidmi navrch má
PŘIJDE DEN
(darině)
když den jde spát, mé svědomí se probouzí
pane jsem tak ráda, že tvoji svatost mohu mít
na to co nevidím se spoléhám a věřím
já vím, že přijde ten den
budu volný jako pták
na křídlech tvé víry
vzlétnu rovnou do oblak
pokojně uléhám, klidně spím
ten co mě podpírá mě probouzí
svou duši v bezpečí u tebe mám
cítím vůni květin ve tvých zahradách
nevšední zázrak je s tebou žít
čekáme spolu až odtud odletím
nevšední zázrak je s tebou žít
čekáme spolu až odtud odletím
LINKA DŮVĚRY
(kubovi)
kráčím sám ztichlou ulicí
procházím pasáží je jen má
křídou si na domě nakreslím prasátko
ten kdo mě potká ví, chci být sám
jak padne noc nevím co děje se
zas mě to táhne někam ven
polámat stromky, pošlapat záhonky
račte to pochopit, měl jsem špatný den
pár aut si obejít jen tak s korunou
ať soused kouká, když půjde ráno s psem
vždyť jsem jen obyčejný úředník
snažte se pochopit, měl jsem spatný den
všichni jsme postavy z černý kroniky
jen si to přečtěte kdo měl špatný den
pán L.M. z Liberce přetáhl důchodce
do znamení vlka zrodil se den
KRÁČÍME SPOLU
(jance)
kráčíme spolu jsem poslední
tak už se drahá ohlédni
jinak mne ztratíš s dechem ti nestačím
tohle já nechápu, vždyť jdeme spolu
jeden jde nahoru a druhý dolů
nemohu srovnat krok, snad jenom špatný sen mám
kráčíme dál. Kotníky bolí
vždyť nás už předhání starej pán s holí
co to jen se mnou je, na kámen usedám
kdepak jsi drahá, ty už jsi pryč,
ale já v kapse mám od bytu klíč
musím se štípnout, možná se probudím
tohle byl divný sen, bolí mne hlava
na stole voní zalitá káva
ale jsem šťastný vždyť já tvůj úsměv mám
DEN PO DNI
(beatě)
den po dni letí, na noze kouli mám
léta mě mění, chtěla bych čas krást
budíky zvoní, na večer zprávy si dám
polechtat bříško, komedii a pak spát
nic mne nebolí, nic necítím
jsem v temném údolí, kdo mi rozsvítí
pro střepy štěstí vázy rozbíjím
vztahy pak lepím pro kousky citu jen nedat to znát
sousedy zdravím, se psy se mazlím
osm dní v týdnu v kostele sedávám
den po dni letí, na noze kouli mám
zrcadla stárnou a kolem lidi co znám
kdy se čas zastaví a nadechnout mi dá
mám se snad zastavit, znovu se narodit a bdít já?…
pak něco povolí, něco ucítím
v domě je světýlko, někdo tu rozsvítil
PADÁM
(juditě)
padám do svých snů a přání
bráním se uvadání
v myšlenkách proplouvám každým úskalím
svého života
padám na dno svých pocitů
být chvíli sama, myslet si nejsem tu
schovám se před světem i před sebou
a nechám běžet život pouhou náhodou
život mám jak pěnu mýdlovou
vír se zatočí, ztrácím tvar, oporu pod nohou
sny jsou jen pro spaní a já nechci spát
chci víc tebe znát
PEJSEK
(lubošovi)
nechtěl jsem být sám, koupil jsem si psa
pejsek štěkací náladu odvrací
nebývám už sám, jsem něčí pán
ocáskem zavrtí, hlavičkou pokývá
když zrovn a něco jím, upřeně se dívá
nebývám už sám, jsem něčí pán
v krabici píseček vystačí na dlouho
nemusím jít ven, jsem jenom já a on
nebývám už sám, jsem něčí pán
až jednou přijde den, kdy zhasnou očka tvý
nemusíš se bát, dám nové baterky
zas nebudu sám tvůj pán
BĚH
(tobě)
běžíš a běžíš dál a dále, život však nechytíš
běžíš a běžíš neustále, zdá se ti, že jsi výš
hážeš si hážeš korunou, nevíš zda štěstí dá
v zrcadle s tváří nevinnou počítáš vrásky dál
ó, krutý, krutý, krutý, tento běh je krutý
čas ten je krutý otrokář, vydechnout ti nedá
jen nové vrásky na tvou tvář tiše ti ukládá
ó, jak je těžké uhodnout pravdu a kde je klam
ty sám se musíš rozhodnout, Bůh ten je větší Pán
ó, větší, větší, větší, Stvořitel Bůh je větší
SBÍRÁŠ
(kláře)
sbíráš střepy mých nadějí
po noci ve které si sny polámaly křídla
teď toužím, toužím stát před tebou
vím chlubit se nemám čím
jsi jediný kdo v dlani svírat kámen právo má
vím, celého mne znáš
hlavu skláníš nesoudíš a já dnes vím
kdo srdce své zlomil pro můj hřích
BLÍZKO NÁS
(ježíši)
přebýváš blízko nás
tisíce let tvůj Duch světem vane
každého jménem znáš, nic skrytého tu neobstojí
myšlenky prosíváš, zlo padá, dobro zůstane
slabé pozvedáš, knot neuhasíš, trávu zaléváš
životu dáváš vzrůst
na poušti pramen se před tebou neschová
slunci dáváš svítit na dobré i na zlé
vidíš zlato, kde skryto nám zůstává
v slabosti naší, sílu nalézáš
jsi jižní vítr, co nosí poselství
ledy už tají, všude mizí sníh
jsi letní louka, květy posetá
úrodná půda, bílá oblaka
ty jsi Pán nad celou zemí
TOUHA
(mirkovi)
nechci stát opodál, když s mocí přicházíš
jen přímo z pramene voda osvěží
já touhu mám být ve tvých nádvořích
být statný jako strom, ve větru slunci stát
kořeny sílu z tvé země brát
já touhu mám být ve tvých zahradách
touhu mám být ti blíž
mořským orlem být, když s větrem přicházíš
jen z moci tvé stoupat stále výš
své hnízdo mít tam ve tvých nádvořích
POSTMODERNA
(martinovi)
tisíce dnů slýchám stejná slova, že zemřu a nebude nic
tisíce tisíců narodím se znova, třeba jako moucha budu žít
stokrát se postav na vlastní nohy, svůj osud urči si sám,
k čemu tě to táhne, na co máš vlohy, vytvoř si vlastní plán
čemu mám věřit, brát svou sílu, poručím větru dešti no a nic
jsem bosorka planá, co čáry a víru míchá jak koktejl jahod nezralých
jsem košatý strom, co nemá svůj kořen, jsem plamen ve větru, hledám knot
jsem snůškou náhod nebo jsem byl stvořen, v jisté nejistotě hledám pevný bod
AKÉ BLAHO
(lubovi)
aké blaho, aké dobro, tam kde bratřá bydlá svorno
jak výborný olejíček, jenž kane na fůz, na fůz Áronov
tam je dobře, tam je dobře, tam je dobře holá hou
aké blaho, aké dobro, tam kde bratřá bydlá svorno
jak Chermonská rosička, ktorá kane na Siónsků horu
tam Hospodin vylévá požehnaní doů